Auf trockenen Halbinseln – die interessantesten Grenzräume Mitteleuropas
Die Grenzen in Mitteleuropa entstanden häufig als Produkt von Konflikten oder willkürlichen Entscheidungen und wurden meistens über den Köpfen der Menschen hinweg gezogen. Schon ein flüchtiger Blick auf die Landkarte zeigt, dass es nicht wenige Stellen gibt, an denen die Grenzführung aus verschiedenen Gründen einen besonderen Charakter hat: Das Gebiet eines Landes ist dort nämlich von mehreren Seiten vom fremden Staatsgebiet umgeben. Das Leben in solchen „trockenen Halbinseln“ war schon immer anders, meistens schwieriger, aber auch spannender als im Landesinneren. Vor allem in der Zeit des kalten Krieges und der kommunistischen Diktaturen konnte man die Grenze um sich herum nicht übersehen und gar nicht ignorieren – dies galt auch für die Grenzgebiete „sozialistischer Bruderstaaten“. Heute spürt und sieht man in den Landzungen, die innerhalb des Schengener Raumes liegen, wohl am deutlichsten, dass der Traum von einem Europa ohne trennende Grenzen vor unseren Augen in Erfüllung gegangen ist.
Das Projekt wird in verschiedener Form Erfahrungen von Menschen schildern, die in von fremdem Staatsgebiet umgebenen mitteleuropäischen Landzungen leb(t)en. Ziel des Projekts ist es, die Prägung der Orte durch den jeweiligen Grenzverlauf zu recherchieren und über einen Alltag zu erzählen, in dem Grenzen Schicksale beeinflussten und auch heute noch steuern. Erst wenn man Berichte von Menschen gehört hat, die mit ihren Nachbarn, die in Sichtweite lebten, nicht sprechen und sich nicht ohne Weiteres besuchen konnten, wird man sich völlig bewusst, welches Geschenk wir mit den durchlässigen EU-Binnengrenzen bekommen haben.
Granice w Europie Środkowej często powstawały w wyniku konfliktów lub arbitralnych decyzji i zazwyczaj były wytyczane bez uwzględnienia opinii mieszkańców. Już pobieżne spojrzenie na mapę pokazuje, że istnieje wiele miejsc, w których przebieg granic ma szczególny charakter z różnych powodów: terytorium danego kraju jest tam otoczone z kilku stron terytorium obcego państwa. Życie na takich „suchych półwyspach” zawsze było inne, zazwyczaj trudniejsze, ale też bardziej ekscytujące niż w głębi kraju. Szczególnie w okresie zimnej wojny i dyktatur komunistycznych nie można było nie zauważyć otaczającej nas granicy, a tym bardziej ją zignorować – dotyczyło to również obszarów przygranicznych „socjalistycznych państw braterskich”. Dzisiaj na cyplach położonych w strefie Schengen najwyraźniej widać i czuć, że marzenie o Europie bez granic dzielących narody spełniło się na naszych oczach.
Projekt będzie przedstawiał w różnej formie doświadczenia ludzi, którzy mieszkali lub mieszkają na środkowoeuropejskich półwyspach otoczonych terytorium obcego państwa. Celem projektu jest zbadanie wpływu przebiegu granic na charakter tych miejsc oraz opowiedzenie o codziennym życiu, w którym granice wpływały na losy ludzi i nadal mają na nie wpływ. Dopiero po wysłuchaniu relacji osób, które nie mogły rozmawiać ani odwiedzać swoich sąsiadów mieszkających w zasięgu wzroku, w pełni uświadamiamy sobie, jakim darem są dla nas otwarte granice wewnętrzne UE.
Hranice ve střední Evropě často vznikaly jako výsledek konfliktů nebo svévolných rozhodnutí a většinou byly vytyčeny bez ohledu na názory obyvatel. Již letmý pohled na mapu ukazuje, že existuje nemnoho míst, kde má hranice z různých důvodů zvláštní charakter: území jednoho státu je zde totiž ze všech stran obklopeno cizím státním územím. Život na takových „suchých poloostrovech“ byl vždy jiný, většinou obtížnější, ale také zajímavější než ve vnitrozemí. Zejména v době studené války a komunistických diktatur nebylo možné přehlédnout ani ignorovat hranice kolem sebe – to platilo i pro pohraniční oblasti „socialistických bratrských států“. Dnes je na poloostrovech, které leží v rámci schengenského prostoru, nejzřetelněji vidět a cítit, že se sen o Evropě bez rozdělujících hranic naplnil před našima očima.
Projekt bude v různých formách popisovat zkušenosti lidí, kteří žili nebo žijí ve středoevropských výběžcích obklopených cizím územím. Cílem projektu je prozkoumat vliv hranic na daná místa a vyprávět o každodenním životě, ve kterém hranice ovlivňovaly osudy lidí a ovlivňují je i dnes. Teprve když si vyslechnete příběhy lidí, kteří nemohli mluvit se svými sousedy žijícími na dohled a nemohli se navštěvovat, plně si uvědomíte, jaký dar jsme dostali v podobě otevřených vnitřních hranic EU.
